Kalendář akcí AV21

Dnes < 2018 >  < květen > 
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Podzimní Akademické 1/2

10.10.2017 8:38

 

Nový cyklus přednášek pro širokou veřejnost 10. 10. – 28. 11. 2017 se konal každé úterý v 16 hodin v Kostele Sv. Rodiny v ul. Karla IV. č. 22 v Českých Budějovicích. Přednášky otevírají prostor pro zamyšlení nad zajímavými tématy z biologických, technických i společenskovědních oborů. Cyklus pořádají Biologické centrum AV ČR, v. v. i. a Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích.
Program
10.10.
David Modrý: Je libo malárii nebo chřipku? Výměna infekčních onemocnění mezi lidoopy a lidmi
17.10.
Kateřina Pražáková: Vilém z Rožmberka na cestě k polské koruně
24.10.
Radmila Čapková Frydrychová: Včela medonosná klíčem k dlouhověkosti?
31.10.
Martin Weis: Na okraji stého výročí velké říjnové revoluce - křešťanští mučednící
7.11.
Lenka Bittová: Kdo řídí vaše geny - seznamte se s epigenetikou
14.11.
Jaroslav Boháč: Bioindikátory stavu životního prostředí
21.11.
Alica Chroňáková: Jak efektivně hledat nové biologicky aktivní látky a antibiotika?
28.11.
Jaromír Beneš: Nové pohledy na počátky zemědělství
 
V rámci programu ROZE Strategie AV21 vystoupila za aktivitu "Zdraví včel"  Radmila Čapková Frydrychová z Entomologického ústavu BC AV ČR, v. v. i. a za aktivitu "Rozvoj, prezentace a popularizace biologických sbírek ústavů Akademie věd" vystoupila Alica Chroňáková z Ústavu půdní biologie BC AV ČR, v. v. i.
 
Radmila Čapková Frydrychová: Včela medonosná  klíčem k dlouhověkosti?
K fundamentálním teoriím popisujícím vývoj života na Zemi patří fenomén v anglické literatuře označovaný jako „cost of reproduction“, tedy v překladu něco jako „cena za rozmnožení“. Jedná se o negativní vztah mezi dlouhověkostí a životaschopností jedince na straně jedné a jeho rozmnožovacím potenciálem či mírou jeho rozmnožení na straně druhé; v zásadě tedy platí závislost, že čím více potomků, tím kratší život rodičů. Fenomén „cost of reproduction“ je sice téměř jako pravidlo pozorován napříč spektrem nejrůznějších organismů, platí zde ovšem jedna podstatná výjimka, a tou je sociální hmyz, kde se totiž jedinci reprodukčních kast dožívají mnohonásobně vyššího věku než nereprodukční jedinci téhož druhu. U včely medonosné se královny v přirozených podmínkách dožívají až čtyřicetinásobně delšího života než dělnice v jejich včelstvech, což s ohledem na to, že se v rámci včelstva jedná o geneticky velmi příbuzné jedince, vybízí k otázce, jakým způsobem je ona dlouhověkost včelí královny nastavena. Dlouhověkost včelích královen je vskutku fascinujícím jevem, ale to, co je ve včelím společenství ještě mnohem zajímavějším, je řízená regulace délky života dělnic, kdy dělnice dokážou v závislosti na potřebách včelstva a v otázce důležitosti vlastního „já“ délku svého života patřičně prodloužit. A to je, zcela nepochybně, pro lidskou komunitu velmi inspirativní.
 
Alica Chroňáková: Jak hledat nové biologicky aktivní látky a antibiotika?
Antibiotika a jejich původ budou tématem předposlední přednášky podzimního cyklu Akademických půlhodinek. Po sedmi dekádách úspěšného léčení pomocí antibiotik přichází celosvětový zdravotnický problém, klesá totiž jejich účinnost, a je na místě klást si otázky: Kde se vzala antibiotika? Kde najdeme nová? Jaká je role antibiotik v přírodním prostředí? O potenciálu biologicky aktivních látek z mikroorganismů v přírodě a metodách k vyhledávání nových antibiotik pohovoří mikrobioložka Alica Chroňáková z Biologického centra Akademie věd ČR. Přednáška představí půdní bakterie - aktinomycety, které produkují nejméně polovinu známých přírodních antibiotik.

 

24.11.2017