Kalendář akcí AV21

Dnes < 2018 >  < květen > 
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31      

Do rezervace se vracejí divoké včely, pomáhají jim i hmyzí hotely

 

 

21.08.2017 - Zemědělec - Strana: 12
 
170901-roze.jpg
Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR instaluje hmyzí hotel
Foto: Dalibor Dostál
 
Další klíčová skupina živočichů se pomalu vrací do rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Pastva divokých koní, zubrů a praturů tam vytváří na rozsáhlých plochách vhodné podmínky pro život původních druhů včel.
Takzvaných včel samotářek žilo v minulosti na českém území zhruba 650 druhů. S hospodářským tlakem na využívání krajiny však začaly z přírody mizet. V současné době přežívají mnohé druhy jen na místech silně ovlivněných člověkem, jako jsou okraje kolem cest, vyjeté koleje traktorů, na stavební suti nebo v lomech a pískovnách. Tyto druhy přitom byly dříve v krajině široce rozšířeny. Dnes ale velká část veřejnosti o jejich existenci nemá téměř tušení.
 
V minulosti různé druhy obývaly řadu velmi rozdílných prostředí. „Včely samotářky potřebují slunce a obnaženou zem nebo staré stromy. Jakmile krajina zaroste dřevinami nebo se luční porost zatáhne hustým drnem, zmizí i včely,“ popisuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Jiné druhy včel se z přírody ztratí, pokud v ní ubývá starých stromů. Důležitou podmínkou jsou také bohatě kvetoucí louky.
 
Parkovitá krajina, kterou vytvářejí velcí kopytníci, je přitom pro včely samotářky ideální. V pestré mozaice vzniká spousta prosluněných míst, navíc velká zvířata vytvářejí svým pohybem hustou síť stezek, na jejichž povrchu zůstává dlouhodobě obnažená zem. Další plošky odkryté hlíny vznikají například z prachových koupališť, která si velcí kopytníci dělají na různých místech, a po čase je opouštějí. Navíc pastva velkých kopytníků výrazně zvyšuje květnatost luk.   
 
„Díky obnově vhodných podmínek se tak do rezervace začínají včely samotářky přirozeně vracet,“ doplňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Vědci navíc jejich většímu rozšíření pomáhají instalací takzvaných hmyzích hotýlků. Ty byly v rezervaci umístěny na obou pastvinách, u Milovic i u Benátek nad Jizerou, v rámci projektu Akademie věd Strategie AV21 - program Rozmanitost života a zdraví ekosystémů, aktivita Přirozená pastva: nástroj péče o krajinu a biodiverzitu.
 
Včely samotářky totiž hnízdí v suchém osluněném dřevě, v suché zemi, písku, rašelině, suchých stéblech trav či v trouchu. Hmyzí hotely pro včely představují vítané možnosti hnízdění, jejich mnohem důležitější funkcí však je, že právě v nich mohou lidé samotářské včely pozorovat přímo při hnízdění.  
 
Návštěvníci, kteří procházejí kolem hmyzích hotelů, se přitom nemusejí bát, že by od včel samotářek dostali žihadlo. „Včely samotářky na člověka neútočí. Žihadlo používají pouze v krajním případě. Stejně jako včely medonosné, i samotářské včely totiž po bodnutí žihadla umírají, na rozdíl od nich je však v péči o potomstvo nemá kdo nahradit. Proto zbytečně neriskují,“ upozorňuje Miloslav Jirků. 
 
Včely samotářky jsou velmi zdatnými opylovači, často dokonce výkonnějšími, než včela medonosná. Týká se to především opylování cizosprašných rostlin a opylování za špatného počasí. Mají rovněž často velmi poetická jména, jako zlatěnky, ruděnky, drvenky, smolanky, pískohrabky, pískorypky, vlnařky, čalounice nebo zednice.
 
Vědci upozorňují na to, že včely samotářky jsou klíčovou součástí přírody a měly vždy velký význam pro opylování rostlin a tím i na stav úrody. Známé jsou v tomto ohledu především hojně citované výroky Marka Winstona, kanadského profesora přírodních věd. „Snížení počtu včel divoce žijících a jejich nahrazení umělým chovem včel medonosných je dobrým příkladem problémů, které si sami vytváříme přetvářením přírody zemědělskou činností a regulací škůdců. Místo, abychom řešili problém přímo – a postarali se o ochranu a zvýšení počtu divoce žijících včel  - vytvořili jsme nový, nepřirozený „opylovací průmysl”, který je nutný jen proto, že jsme změnili přirozený svět,“ uvedl Mark Winston.
 
Další vhodná stanoviště pro včely samotářky budou v rezervaci velkých kopytníků vznikat i v budoucnu, ať už instalací dalších hmyzích hotelů nebo například ponecháním uschlých dřevin k zetlení, čímž vznikne potřebné trouchnivějící dřevo, které je důležité nejen pro včely samotářky, ale i pro řadu druhů brouků. Brouci jsou totiž první, kdo v mrtvém dřevě začíná vytvářet chodbičky. Poté, co je brouci opustí, je pak mohou osídlit právě včely samotářky.