Kalendář akcí AV21

Dnes < 2018 >  < prosinec > 
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

Trendy a příčiny odchodů do důchodu

Tým autorů ve složení Radim Boháček, Jana Bakalová a Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu AV ČR představil 18. 6. veřejnosti novou studii týkající se mezinárodního empirického srovnání věku odchodu do důchodu a zaměstnanosti různých demografických skupin. Cílem analýzy je identifikace rizik a možných překážek vztahujících se k rychlejšímu prodlužování zákonného a reálného věku odchodů do důchodu v České republice. Ve studii se například dozvíme, že starší generace v České republice se v mnoha ohledech stále odlišují od srovnatelných generací vyspělejších zemí severní a západní Evropy, ale v poslední době se tyto ukazatele rychle a výrazně zlepšují a konvergují ke standardům v ekonomicky vyspělejších zemích Evropské unie. Relativně rané odchody do důchodu v České republice jsou primárně způsobeny horšími osobními a socioekonomickými podmínkami starších generací. Předčasné odchody do důchodu a z trhu práce jsou hlavně důsledkem institucionálního nastavení a motivací vyvolaných daňovým, sociálním a důchodovým systémem a s největší pravděpodobností také politikou zaměstnanosti, jež ovlivňuje očekávání zaměstnanců i zaměstnavatelů.

 

 

Převládající nižší zaměstnanost starších mužů a žen v České republice, v porovnání s rozvinutými zeměmi Evropské unie, lze jen v omezené míře přičíst na vrub rozdílům v individuálních osobních charakteristikách. Studie dokládá, že zdraví jednotlivců se s věkem zhoršuje mnohem pomaleji, než jak starší lidé odcházejí do důchodu a opouštějí trh práce. Autoři zjistili, že místní míra nezaměstnanosti souvisí s odchody do důchodu žen, ale nikoliv v případě mužů. Konečně studie ukazuje, že věkové profily odchodů do důchodu a mimo trh práce jsou významně ovlivněny zákonnými podmínkami nároků na předčasný odchod do starobního důchodu.


Analýza neidentifikuje žádná zásadnější rizika vyplývající z dalšího zvyšování věku odchodu do důchodu nad jeho současnou úroveň. Simulace ukazují, že kdyby byla česká populace se svými demografickými, zdravotními a socioekonomickými charakteristikami vystavena švédskému institucionálnímu systému, rozdíl v míře zaměstnanosti mužů by zcela zmizel a v případě žen by se zredukovat zhruba o 80 %. Ačkoli dodatečná efektivita a zvýšení společenského blahobytu plynoucí z eliminace nedostatečného využívání lidského kapitálu starších lidí nejsou explicitně vidět, je zřejmé, že jsou značné a podstatné pro udržitelnost sociálního státu v České republice.

 

Prezentace a videozáznam naleznete zde.


 

19. 6. 2015